Jak byste svůj v úvodu popsaný protinávrh rozvedl?

V. Burian: Důvodů jsem měl několik. Tenisové centrum mělo význam hlavně díky třívrstvé nafukovací hale, která však na konci letošního ledna pod tíhou sněhu spadla a v souvislosti s tím došlo k poškození povrchu dvou tenisových kurtů. Pravdou je, že toto poškození bylo z původní ceny odečteno, a nejspíš i proto byl návrh Rady města na odkup od soukromého subjektu za 7.935.160 korun schválen. I když prodávající původní cenu snížil o 750.000 korun, je třeba mít na zřeteli, že hala je v současné době nepoužitelná. Kromě jejího obalu je poškozena i část osvětlení a není jisté, v jakém stavu je její konstrukce. Město má tím pádem tři možnosti. První: Zaplatit opravu, která bude nejspíš dražší, než uvedená sleva. Druhá: Koupit halu novou, což bude dražší určitě. A třetí: Postavit novou halu. A to by bylo zajisté dražší několikanásobně. Vzhledem k uvedenému považuji cenu za příliš vysokou a vedení města jsem proto vyzval k dalšímu jednání o ní. Podstatné je, že v předložených materiálech chyběly kalkulace budoucích nákladů i záměr, jak bude toto zařízení v budoucnu provozováno. Z toho důvodu jsem v rámci svého vystoupení doporučil následující. Jestliže už město areál zakoupí a za nemalé peníze ho opraví, mělo by si jej ponechat a provozovat ho prostřednictvím Služeb města JH, stejně jako provozuje například plavecký bazén či zimní stadion. Kdyby město, jako dobrý hospodář, svůj draze zrenovovaný majetek určitě v hodnotě přes 10.000.000 korun spravovalo samo, bylo by to přece logické?

Jak hodnotíte zastupitelské hlasování o setrvání radní Milady Petrů ve vedení města?

V. Burian: S tímto návrhem přišel Ladislav Mátl (kandidát za Patrioty JH) a mě to připadalo logické. Paní Petrů z Jarošova nad Nežárkou se přihlásila k trvalému pobytu v Jindřichově Hradci účelově jen proto, aby mohla vykonávat funkci ve vedení našeho města. A pan Mátl má pravdu v tom, že takto se zde může přihlásit v podstatě kdokoliv, třeba i na adresu městského úřadu. Jedná se tedy o jasný precedens, díky němuž by v komunálních volbách mohli kandidovat i lidé, kteří o našem městě nic nebo téměř nic neví, ale populistickými sliby a pomocí peněz si dokáží získat přízeň voličů. O osudu a vývoji Hradce by tudíž mohl rozhodovat, obrazně řečeno, Franta Vomáčka z Horní Dolní. Proto jsem také pro odvolání kolegyně Petrů hlasoval. Překvapilo mě ale, že několik kolegů zastupitelů, kteří si dle mého názoru umí stát za svým slovem a kteří ještě den či dva před dubnovým zastupitelstvem tvrdili, že budou pro návrh pana Mátla hlasovat, při lámání chleba vyměkli a odvolání paní Petrů nepodpořili.

Co si o neodvolání myslíte?

V. Burian: O této věci se vedla poměrně dlouhá diskuse a já měl nutkání se k ní připojit, ale nakonec jsem to neudělal. Vlastně bych se k tomu nevyjadřoval ani teď, jenže před pár dny jsem se podíval na webové stránky města a zhlédl tam vystoupení dvou kolegů zastupitelů. Neodvolání paní Petrů je prý šlápnutí na kuří oko a koalice to tím pádem opozici hezky natřela. Přitom ten, kdo sledoval přímý přenos z příslušného zastupitelstva, případně jeho záznam, mohl na vlastní oči vidět, že paní Petrů zůstala zastupitelskou a radní díky pouhému jednomu hlasu, de facto díky hlasu radního Jaromíra Kopřivy (ČPS), který hlasoval jako poslední. Dobrat se pravdy o skutečném bydlišti kolegyně Petrů je každopádně velice jednoduché. Stačí se přeptat v nedalekém Jarošově. Závěrem se snad logicky ptám: Když si někdo z „osobních důvodů“ změní trvalé bydliště těsně před komunálními volbami, je to skutečně jen náhoda?

- Svatopluk Doseděl -