Vaše informace jsou správné,“ říká Soňa Smejkalová a pokračuje: „Před čtyřmi roky měla paní H. jednoho psa a svým nezodpovědným chováním k němu obtěžovala ostatní obyvatele domu, zejména ty, co bydlí v bytech pod ní. Skončilo to pokutou od městského úřadu. Teď má tato paní v bytě psů víc, kolik přesně, to nevím, a stav je tím pádem ještě horší. Její sousedé za mnou přišli s tím, že paní H. se svými psy vůbec nechodí ven a za účelem vykonání potřeby je pouští na balkón. A zajímali se, co se s tím dá dělat.“

Soňa Smejkalová se tedy pokusila paní H. kontaktovat, leč neúspěšně. Byla prý za ní několikrát. Zvonila, bouchala, přes dveře se představovala, ale žena jí neotevřela.

„Doma přitom byla,“ konstatuje Smejkalová. „Píšťalku na psy jsem slyšela až na chodbu. Slyšela jsem i ty psy. A taky jsem je cítila. Z bytu se linul opravdu velký smrad. Tak jsem zatelefonovala na přestupkové oddělení městského úřadu a dotázala se, jak mám postupovat dál. Dozvěděla jsem se, že jim mohu případ oznámit a oni že paní H. možná zase vyměří pokutu. Jenže pokuta nic nevyřeší.“

Následně vznikla protestní občanská petice, již podepsali všichni obyvatelé domu a předali ji vedení družstva. Odtud petice putovala na městský úřad a na hygienickou stanici, ovšem co s ní bude dál, to je zatím ve hvězdách.

„Zjišťovala jsem i možnosti, jak se do bytu paní H. legálně dostat,“ dodává Smejkalová a krčí rameny: „Nejde to ani za asistence policie. Právnička na městském úřadu mi sdělila, že takovou věc musí nařídit soud. Situace je to zapeklitá a já skutečně nevím, kudy z ní ven. Soud bude nakonec asi jediným možným řešením.“

- Svatopluk Doseděl -