Sídliště rodinných domů Pod Kasárny vyrostlo na okraji Jindřichova Hradce koncem 70. let minulého století a dodnes si zachovalo svůj ráz a je nepochybně jednou z nejklidnějších rezidenčních částí města. V rámci jeho budování zde vznikly i objekty tzv. veřejné občanské vybavenosti, konkrétně mateřská škola, dvě hřiště a restaurace, což bylo v té době obvyklé. A právě k posledně jmenované přízemní budově restaurace (už dlouho bývalé) směřují výhrady místních obyvatel, kteří se obávají, že v případě uskutečnění záměru jejího majitele o svůj dosavadní klid nenávratně přijdou.

„Budovu, která je delší dobu prázdná, nově vlastní plzeňská společnost JH Služby, jejímuž majiteli patří i panelový bytový dům – někdejší ubytovna nemocnice – na sídlišti Vajgar,“ konstatuje Josef Liška, který se za své sousedy chopil oficiálního jednání. „Tato společnost vznikla letos v lednu čistě za účelem koupě a využití oné budovy. Zmíněný panelák na Vajgaře provozuje společnost jiná. A zajímavé je, že kladné závazné stanovisko hradeckého odboru výstavby a územního plánování bylo společnosti JH Služby vystaveno už 2. dubna 2019, tedy v době, kdy tahle společnost objekt na našem sídlišti ještě nevlastnila a nemohla tudíž předložit příslušnou dokumentaci. Jak se stavební úřad může vyjadřovat k něčemu, co ještě neleží na stole?“

Územní plán stavbu

bytovky nepřipouští

„V územním plánu města je s touto budovou počítáno pro komerční občanskou vybavenost,“ pokračuje J. Liška. „Je přesně dáno, co zde může být a co ne. A bydlení je tu přípustné jedině v případě, že se bude jednat o ubytování osoby zajištující pro majitele dohled nad jeho zařízením. Bydlet tu tedy může v podstatě jakýsi domovník, ale vznik dalších bytových jednotek je vyloučen. Podle majitelovy studie budou v suterénu a kus nad ním garáže, v prvním podlaží vidíme zakresleny vesměs kanceláře, je tu zubní ordinace atp. a ve druhém a třetím podlaží je počítáno s apartmány. Byty tomu majitel neříká, ale je to bouda, ze všeho budou nakonec byty. Nebo si ten člověk myslí, že je v Hradci takový hlad po kancelářích? My hrozbu vidíme. Proč ji nevidí stavební úřad?“

Občanská petice

prý úřad nezajímá

Své výhrady a připomínky uvedli znepokojení občané v následně sepsané petici, kterou poté předali do rukou úředníků odboru výstavby a územního plánování. „Podotýkám, že se jedná o záležitost státní správy, nikoliv města, tedy samosprávy,“ zdůrazňuje J. Liška s tím, že pod text petice se podepsali prakticky všichni zdejší obyvatelé. „Vadí nám už samotné stavební práce, jež mají trvat tři roky. Náklaďáky, hluk, prach… V ohrožení je infrastruktura, zeleň i provoz přilehlé školky a hřiště. A k čemu bude dům ve finále sloužit? Jací lidé se do něj nastěhují? Budeme mít strach pouštět děti ven samotné?“

Podle k věci příslušných úředníků včetně vedoucího odboru výstavby a územního plánování Bohumila Krejčího a tajemníka městského úřadu Karla Přibyla je prý ale všechno v naprostém pořádku, závazné stanovisko bylo vydáno oprávněně a občanská petice žádný význam v podstatě nemá.

„Jestli je záměr v souladu s územním plánem nebo není, je asi vůbec nezajímá,“ svěřuje se se svým dojmem signatář petice Jiří Dovalil. „Vydali prostě stanovisko a teď je budou hájit. Že nám zničí životní prostředí, to jim zjevně nevadí. Vidím to tak, že prosazují zájem jednoho člověka, respektive jedné společnosti, a to se mi nelíbí. Proč ten objekt nekoupilo město a nespojilo ho se školkou? Hradecké školky jsou plné a rodiče by takové rozšíření jistě uvítali. Řeč je o částce zhruba 4.000.000 korun plus nemalé náklady na rekonstrukci, ale tohle by vyhozené peníze určitě nebyly.“

Kdo navrhl

třípatrák?

Následujícím krokem Josefa Lišky bylo zaslání stížnosti na Krajský úřad v Českých Budějovicích. Učinil tak 16. července a říká k tomu: „Hradečtí úředníci se odvolávají na změnu územního plánu z roku 2014 a tvrdí, že vzhledem k výškové hladině okolní zástavby může být inkriminovaná budova vyšší, konkrétně třípodlažní. Proč? Jedná se o sídliště rodinných domů v územním plánu jako takové vyznačené. Žádná vyšší stavba tu nemá co dělat. Kdo toto navrhl? Kdo si dovolil sídliště takto znehodnotit? Odpověď z kraje jsme zatím sice nedostali, ale víme, že odtud 26. července odešla žádost o zaslání spisu k vydanému závaznému stanovisku a předpokládám, že stavební úřad požadavku vyhověl. My jsme 2. srpna obdrželi od Rady města vyjádření k naší petici, kde stojí, že se vše bude řešit v dalším řízení. A je tam taky napsáno, že bydlení ve formě například bytového domu je v objektech občanské vybavenosti nepřípustné. Proč ale radní Komínek do letního Žurnálu uvedl, že dle jeho informací se bude jednat o klasický bytový dům s parkovištěm suterénu? Navíc… Petici jsme neadresovali radním, nýbrž odboru výstavby a územního plánování, orgánu státní správy, který spadá pod krajský úřad, nikoliv pod městský. Proč do toho tedy zasahuje samospráva? Nejedná se o porušení zákona? Protože se domnívám, že ano, poslal jsem 5. srpna na krajský úřad doplnění stížnosti a na podivný postup hradecké samosprávy upozornil. Zásadní otázkou ovšem zůstává, kdo navrhl a prosadil, aby se z přízemního objektu stala budova několikapatrová. Z územního plánu z roku 2014 vyplývá, že v této lokalitě k žádné změně nedojde a najednou to má být jinak? Přestavba objektu je zkrátka v rozporu s územním plánem a vydané závazné stanovisko se musí zrušit!“

Stane se J. Hradec

městem přistěhovalců?

„Majitel objektu tvrdí, že v jeho bytovém domě na sídlišti Vajgar žádné problémy nejsou, jenže my víme, že to není pravda,“ připojuje se závěrem Jiřina Dovalilová. „Dejme tomu šedesát procent tamních obyvatel je zřejmě v pořádku, ale zbytek ne. Co se to v Hradci děje? Podezřelý bytový dům na Nežárce, stejně tak podezřelý polyfunkční dům na sídlišti U nádraží a teď tady tohle u nás? Kvůli třem lidem mají mít ostatní otrávený život? Stane se Hradec městem starých lidí, úředníků a přistěhovalců? Proč je tu málo pracovních příležitostí? Proč se nestaví byty pro mladé? Proč se stále vychází vstříc jen movitým spekulantům? Vůbec se mi to nezamlouvá.“

- Svatopluk Doseděl -